Založit webové stránky nebo eShop

Historie kapely

 
  • Období Viklanu

Kořeny vzniku kapely sahají až k Vánocům roku 2011, kdy se začala formovat kapela Viklan.plakát koncertu v Ryběnaruby Zakladatelem Viklanu byl Jarda Budil, náš kamarád a otec současného člena Jolly Buskers, Štěpána (concertina).Toto rodinné duo k sobě začalo přibírat další členy. Banjistu Vaška I., bodhránistu Vaška II. a houslistku Lucku, které postupně potkávali na pravidelných irských sessionech v klubu Whisky&Kilt v Praze.
Určitý čas s kapelou vystupovala také flétnistka a irská tanečnice Aneta z Plzně.
Viklan vystoupil kromě vlastních koncertů (v Klubu Kocour, Ryběnaruby nebo Mandragoře) také na několika - v ČR známých - festivalech irské a skotské hudby, například na Keltování, Lughnasadu v Nasavrkách nebo Keltském Kruhu, na festivalech folkové a country hudby, např. Čechtická Lilie, a zúčastnil se mj. soutěže Acoustic Kashe. V roce 2014 z kapely odešel banjista Vašek I., který chtěl věnovat více času rodině a svému malému synovi.
Poté kapela fungovala až do roku 2015, kdy se - zejména z důvodu různých názorů jednotlivých členů na plánovaný vývoj kapely, ale také z časových důvodů některých členů - rozpadla.

  • vznik nové kapely

Po rozpadu Viklanu se ale Štěpán, Vašek II. a Lucka rozhodli, že to vzdát nechtějí a založí novou kapelu. V té době potkali na letní škole Bernard's summer school kytaristu Jardu, který se tam v létě 2015 učil hře na kytaru v irském ladění DADGAD, a měl zájem v novém uskupení hrát.  V začátcích kapely s námi hrál chvíli i flétnista Martin, který ale po pár měsících kapelu opustil.

  • busking, volba jména

A bylo nás pět. Bez zkušebny, repertoáru, na začátku cesty. 
To, co nás ale hned na začátku spojilo, byl busking. Začali jsme v létě chodil hrát v Praze na Kampu a do Velké strahovské zahrady pod Petřínem. Pozitivní ohlasy mnoha kolemjdoucích posluchačů na naše improvizované sety nás povzbudili k vytvoření kapelního repertoáru a pilnému zkoušení. Zkoušky jsme začali dělat v irské hospodě Martin's pub blízko stanice metra I.P.Pavlova.
Chtělo to taky jméno, kterým bychom se mohli prezentovat. Nápadů bylo skutečně mnoho. Některé byly velmi poetické a vznešené (Martin navrhoval názvy pocházející i irštiny, které sice krásně zněly, ale kdo by to kdy byl schopný napsat? a naopak potom zpětně přečíst?? noční můra všech pořadatelů akcí... ). Některé byly naopak velmi bizardní (za to mohl zase především Jarda, který se někdy zřejmě přecpává vtipnou kaší).
Nakonec zvítězilo prosté Jolly Buskers, což udělalo radost Štěpánovi, který sice moc návrhů na jméno nepodal, jen několikrát zmínil, že by se mu líbilo, kdyby název obsahoval veselé slovo "jolly. To jsme pak doplnili tím, co nás v té době nejvíce spojovalo - buskingem - a Jolly Buskers byli na světě. :)

 
TOPlist